Jedno slovo

3. listopadu 2012 v 16:35 | Tarumipu |  Tarumipu
Miniúvod, který se mi vlastě ani nechtělo psát, a který sem vůbec nepatří... Ale tak budiž. Už je to dva měsíce, co jsme jsem něco splácali a nejspíš to bylo jen díky neblahému vlivu značně pozdní hodiny. Jinak to tady zavážím tímhle smetím, které nikdy nemělo valnou kvalitu a i ta se pořád zhoršuje, pouze já. a tak si řikám, proč to tady zase trochu nezasvinčit, zvlášť když je tak podivně sympatické téma týdne.

Jedno slovo
Jedno slovo, možná trochu málo. Možná až příliš málo na to, aby to stálo za povšimnutí. Příliš málo na přesnou definici. Příliš málo na vyjádření pocitu či názoru. A přesto tak důležité. Poměrně dlouho jsem přemýšlela nad tím, jaké slovo, když jen jedno. Odpověď se ale naskytla mnohem dřív než byla vyslovena otázka. To slovo vytanulo v mojí mysli hned přitom, když jsem si přečetla téma týdne.
Je to tak, to slovo mě poslední dobou pronásleduje až příliš často. Nedává mi spát a když se budí, opět na mě někde v rohu čeká. Čeká, aby se na mě opět doslova přilepilo a deptao mě další den.
Nejhorší je, že všichni mi to připomínají, ikdyž třeba ani nechtějí. Nemusejí kolikrát říct ani zmínku o tom a mě už to opět popadne. Vím to, už s tím nic neudělám a přiznala jsem si to. Tak proč mě to, ale pořád pronásleduje? Vím, že je to moje vinna. Tak proč mi to pořád všichni vyvracejí? Můžu si za to sama, sice pokaždé poděkuji za snahu mi to vyvrátit, ale v tom temném koutku mé hlavy stále vím, že za to můžu pouze já. Nesnažte se mě přesvědčit... A snad i kdyby to bylo tak jak říkát, tak byste mě asi nepřesvědčili... Slepě věřím svému přesvědčení, které je podle mě správné.
Nemá už sebemenší cenu něco měnit, když se to nezmění. Radějí zůstat v zaběhlém kruhu a doufat, že to v co věříme je neotřesitelné. Ale možná to jsou jen lživé nesmysly.
Protože vy máte pravdu, rozčilujete mě tím, už konečně musím připustit, že je to pravdu, ikdyž nechci, ikdyž chci věřit, že pravda je jedině ta moje. Ale není. Mohlo to být jinak. Ano, mohlo... naprosto jiné a všichni mohli být spokojení. Ale to by se tenkrát muselo něco stát...ale nestalo. Proto je to tak, jak to je teď.
Mohlo to být jinak a může to být jinak. Může, protože by se něco mohlo stát. Ale nestane, protože to jediné slovo je... pozdě...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 mujblogpovidek mujblogpovidek | 3. listopadu 2012 v 16:44 | Reagovat

hezky napsané :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama