Únor 2011

Přes okraj

26. února 2011 v 19:14 | Tarumipu |  Tarumipu

Přes okraj


Prděcí symfonie

23. února 2011 v 15:29 | Elmandra |  Elmandra

O tohle video se s vámi musím podělit.

Papoušek Einstein

23. února 2011 v 15:10 | Elmandra |  Elmandra

Papoušek Einstein
Není co dodat.

Nováček a východ slunce, ale ne v tomhle pořadí!

17. února 2011 v 18:27 | Ardhes |  Families
"Děti, mám pro vás úžasnou novinku! Jsem nejuznávanější atomový vědec v Oapanu! Jo a tohle je váš otec, jinak také známí jako pokusný subjekt číslo jedna." prohlásila Tarumipu u snídaně, druhou větu ovšem poněkud suše. Nebo snad mokře?
 Do obývacího pokoje přišel Bublinka. "Žvééjk, žvééjk" prohlásil a nadšením, že vidí svoje děti se rozplakal. Ano, plakal. Plakal! Zvláštní...
"Póóóďtééé žvééjk ké vzlyk mňéé vzlyk žvéjk" napůl zažvejklal a napůl zabučel.
"Tatííííí" zakřičely děti a běžely se pomazlit.
Dokonce i Pupajs zakřičel: "Prbáhjk". Ano, začal vyluzovat zvuky, dokonce i začal běžet! Běží! Běží! Padá! Padá! Padá! Leží!
 "Ach děti jsem žvejk tak vzlyk dojat, žvejk. Je to tak dojemné žvejk. Ach, východ vzlyk vzlyk slunce, žvejk. Né, nevycházej vzlyk žvejk jsem vzlyk tak žvejk mladý."
Co se to stalo? Bublinka na podruhé se asi nezdařil! Dojatý Bublinka. Vtipný pohled.
"No jo, má to svoje mouchy, furt žvejká a je přecitlivělej, v jednom kuse bulí, ale na druhou stranu buďte rádi, že vypadá takhle. No co na mě tak koukáte? Mohla z něj vzejít zbíječka!" zakroutila Tarumipu očima a pustila se do své obvyklé snídaně- ovesných vločkách vypěstovaných v oblasti Černobylu s mlékem.

Celé dopoledne a následně odpoledne propršelo. Podle zpráv na internetu sluníčko sice mělo vyjít, ale Bublinka bulel tak, že si to rozmyslelo. V Oapanu ten den nebylo k vydržení. Bublinku děti učily méně žvejkat, Tarumipu se bavila tím, že se dívala na staré fotky s Elmandrou a Jukiko a popadaly jí záchvaty nostalgie, jak si žily, než Jukiko odešla na střední a následně vysokou taneční školu. No a Elm? Ta křičela na Berušáka jak pominutá, kvůli jeho dalšímu milostnému románku. Tentokrát to odnesla Adéla. Chudák Elm. Tohle si nezaslouží.
Večer se všichni sešli u večeře. Děti společnými silami uvařily Bublinkovo oblíbené jídlo- uhlí. Že by Bublinka jedl uhlí? Ne, to jen děti chtěli usmažit řízky.
Když přestali únavou krájet (uhlí se rozkrájet nedá, ale to jim nedošlo, a tak se ani nenajedli) šli si lehnout. Elmandra přečetla dětem pohádku, protože Bublinka by to asi nezvládl. Ťeď zase plakal nad tím jak je svět nespravedlivý, ale ne proto že mu vzal Jukiko, ale proto, že se bratříčkuje s Měsícem. Tarumipu zůstala v jídelně a zkoušela svého nového uklízecího robota. Když robot douklidil, Tarumipu ho složila a odnesla do laboratoře. Ještě to není úplně ono, musí robota připravit i na úklid uhlí, nejenom jídla.
Ještě ji napadlo, že by se mohla projít. Přeci jenom se jí potom lépe spí. A tak si vzala kabát, navlékla čepici a rukavice. Hned vyrazila ale v tom...
"Kurva, co to tady zase je?!" zaklela Tarumipu. Zakopla totiž o koš, který stál přede dveřmi. Tarumipu chtěla koš rozstřílet, vhodit do jaderného reaktoru a bůh ví co dalšího, ale v koši něco zakřičelo. Teda, nebyl to křik jako křik, ale spíš ukňouraný křik miminka. Miminka?! Miminka?! Tarumipu se podívala do koše a nevěřila vlastním očím.
"Jmenuje se Cleis. Jenom Cleis. Díky, že ji vezmeš k sobě. Jukiko" přečetla udiveně Tarumipu.

Zásadní rozhodnutí v mé laboratoři

15. února 2011 v 18:15 | Tarumipu |  Families

Zásadní rozhodnutí v mé laboratoři


Večerní koupání ve vířivce

10. února 2011 v 14:28 | Elmandra a Ardhes |  Families
"Večer na tebe čekám... ve vířivce"řekl Berušák svůdně a odebral se ladným krokem nahoru do svého pokoje, kde zakopnul o práh.
"My máme vířivku?!"zeptala se zděšeně Jukiko a dívala se střídavě na mě a střídávě utěšovala Heuréku. Moc jí nemusim, to víte kříženec Bublinky, ale teď je mi jí docela líto.
"Ale no tak broučku, mamince se nic nestane... Neboj se, jenom si s Berušákem popovídáme a potom ti přečtu pohádku o barokním zajíčkovi, popovídáme si o tatínkovi když ti tak chybí a můžeš spát u mě v posteli. Jo?"utěšovala Jukiko.
"Jóó...hhhh...mamííí...hhhhhhh"zafňukala Heuréka a odmítala se Jukiko pustit. Obejmula jí chvatem chňapající mimino. Jukiko chvilku bojovala, ale nakonec odolala sevření a se strnulou tváří vyběhla ven. Asi se opravdu bojí. Ale čeho? Dalších dětí? Ještě před deseti lety by se nebránila a odrodila i hokejovej tým, jak to po ní chtěl Bublinka... Když už mluvíme o Bublince, začal nám chybět. Nám všem, kromě Berušáka, tomu totiž tahle situace vyhovuje. Jukiko ovšem vůbec ne. Najednou se mi zdá, že jí záchvaty stesku přepadají každou chvíli. No řekněte sami. Proč by jinak do Bublinkových růžově fialových ponožek psala vzkaz: Vrať se! Dám ti hádanku!
"Ááá mamííííí Atomica mě řikááá, žéééé pracuju na antihmotě! To není pravdáááááááá!"


Jukiko přichází ke koupelně. Jakmile otevře dveře vyskočí zpoza nich Berušák. "Ahoj miláčku, doufám že se těšíš, mohli bychom založit nový hokejový tým." Jukiko ale nevidí její budoucí zkázu ,totiž primitivně upravený fén. Ten byl zapojen a na hlavici fénu byla přilepená kupa brček. "Dámy mají přednost." Jukiko vlezla do vany a Berušák zapnul fén. "miláčku ještě zajdu pro pár  svíček." Berušák je, ale moc nemotorný a při tom jak se otáčí dotkne se fénu který se překulí přes okraj vany do vody.

"Musím Vám něco oznámit...Z Jukiko je karbanátek." popotáhl Berušák.

I´m mad.....

8. února 2011 v 13:58
madmadmadmadmamd510925*74
64d5jg vuz2fi8dk3ilw2u0tůíip
vxco29j6m -
,9m5n
6ck+,c5k9fn
-k6ck+/p
íi vt9 n
/iorj0t4o
yp987´=/ ok7h
9čjkč ubáousjvn 65csr 6b5

Jukiko s jejím (ne)smyslem života

8. února 2011 v 13:44 | Tarumipu a Ardhes |  Families
Po včerejším pohřbu, který se víceméně zvrtl do římských kastrací, jsme usnuli vyčerpáním. A to jsme netušili co napadne Jukiko v Berušákově posteli...

"Našla jsem svůj smysl života! Založím Světovou klonovací ziskovou organizaci Okudraje Nektadraje Beta-Uchty Jukiko Pampáče Von Semafora pro rozsévání její inteligence po celém po plivanci dychtícím světě a širém stále se rozpínajícím vesmíru!"oznámila nám Jukiko nadšeně.

Abyste tomu rozuměli, Jukiko měla po smrti Bublinky pocit, že musí pro společnost vykonat nějaký veledůležitý čin jako on. Echm jako on... docela vtipný. A napadlo jí, že založí organizaci, která bude rozsévat její "inteligenci". A pokud se ptáte na jméno Okudraj Nektadraj, tak Jukiko se vrátila ke svému dívčímu jménu. No, vcelku se ani  nedivim, manžel byl naprostá nula, děti za chvíli vyrostou a příjde syndrom Opuštěného hnízda a v takovém případě si nechat jméno po zesnulém manželovi jí růžové barvy na faktu, že je vdova nepřidá.

Naše novopečená vdova poskakuje po kuchyňskym stole a radostně nám vykládá o své organizaci, když se náhle z poza záclony vyřítila Heuréka Aileen s očima na vrch hlavy.
"Mamí, mamí, Berušák mi řikal strašný věci!" Jukiko seskočila ze stolu s lehkostí ňyňjy a už svírá svoji dceru v náručí, taktéž s očima na vrch hlavy
"Co ti říkal??"
Heuréka popotáhne nudli u nosu a spustí "Berušák říkal, že když už jsi ta vdova a my od tebe brzo utečeme, tak si to prej s tebou musí zařídit ještě dřív než příjde ošklivý pán..."
Jukiko byla v šoku.
"A jaký pán?" ptám se Heuréky.
Ta zase popotáhne a odpoví mi "Ošklivý pán jménem Klimas."
Jukiko vytřeštila oči. "Klimas?! Ale já přece nemůžu bejt v klimakteriu! To nejde! Starořecký bůh Klimas mě nemůže dostat! Co můj cíl? Můj smysl života!" rozplakala se Jukiko.
Začali jsme ji utěšovat, ale v tom nám do kuchyně vstoupil Berušák.
"Tak na to vlítnem, ne?"
S Jukiko to seklo....

Teprve při vytváření tohoto článku se autorky na základě jeho nadpisu rozhodly, že ho zařadí do tématu týdne. Pokud se vám článek nelíbil a trháte si vlasy že jste ho četli, omlouváme se. Pokud se Vám líbil a nechápete, podívejte se do rubriky Families :)


Náhlý zvrat a příchod mrchožrouta

7. února 2011 v 17:43 | Tarumipu a Ardhes |  Families
Náhlý zvrat a příchod mrchožrouta

"Hele teď mě tak napadá, chtěla jsem se zeptat, proč si berušák sedá na nafukovací kruh do vody?" ani po dlouhém mozkovém hloubání jsem na to nepřišla.
"No víš, on, on se seznámil..." snaží se jako obvykle vykroutit se z odpovědi Elmandra.
"Au- au- aúúúú" ozývá se z obývaku, kde si právě Berušák sedal na nafukovací kruh, který si dal na židli. Popravdě vypadal jako ženská po porodu.
"A s kým se seznámil?" náhle nám  vtrhla do rozhovoru Markéta Viola, další ulítlí dítě tady.
"Em- em, no seznámil se se záchodem schválnosti..." prohlásila Elmandra a zdekla se.

Náhle se přiřítil Bublinka a začal na mě tak divně čučet, už si začal vyndávat bulvu a napřahovat. Tak a dost! Právě mě strašně nasral, já ze svého vědeckého pláště vytáhla krumpáč a švihla ho po něm. Ano to se povedlo. "Jedním uchem dovnitř, druhým uchem ven, v hlavě ale zůstává." později konstatovala Mia, docela povedený dítě kdyby byla víc vedená k chemii.

No co dodat, bylo po Bublince, vystrojil se pohřeb, on dostal skleněnou rakev a šli jsme na zahradu držet minutu ticha. Když se z nebe snesl- Mrchožrout. "Krá- krá- krá" a začal ožírat Bublinku ve skleněné rakvi. "Ne,nech ho ty potvoro jedna!!!! Co mi kradeš čepici! Naval ji sem!!! Děléééj!" řve jako pominutá Jukiko. A to jsem si myslela že jí na Bublinkovi nezáleželo. Ten petiletý vztah s Berušákem, odmítavé pohledy na Bublinku, stěžování si po ránu v kuchyni a pojídání plantáží Afterpillu... Zajímavé,zajímavé...
"Ta potvora mi štípla čepici a panebože...ona mu ukousla to...koukněte se...jak se jí podařilo udělat díru do pleksisklové rakve????" udivuje se Jukiko a více než o svého zesnulého manžela se stará o jeho novou dírku na choulostivém místě.
"Jak mu ho mohla takhle vyklobat?" zajímá se Elmandra, přibližujíc se stále blíže k rakvi s očima na... no, vy víte na čem.Teď obě zkoumají vyklobanou dírku se slovy: to není možné, jak se mu to povedlo. Když v tom...
"Rychle kluci! Ta potvora se blíží! Držte si je!" řve Berušák na celé kolo a spolu s mužskými členy rodiny se vrhá zpátky domů.