Tragédie v laboratoři

13. ledna 2011 v 13:53 | Tarumipu |  Families
Tragédie v laboratoři

"Atomico, Kasumiko!" lítám po své laboratoři a hledám své (jaké jiné taky?) děti. Nakonec jsem je našla v obýváku jak Atomica názorně ukazuje své mladší sestře zapojení minijaderného reaktoru. Aspoň v něčem jsou ty děti po mě. Ale to bych odbíhala od tématu.
"Děti musím Vám oznámit smutnou *ano konečně se to stalo!* zprávu." snaží  se vypadat srašně zdrceně aspoň před dětma než večer uděláme na oslavu dané události párty. Atomica s Kasumikou na mě tak koukali, ale já jim to musela říct. "Volánek skapal."
Pochvíli zaryteho mlčení se náhle ozvala Kasumika "A mami když je teď mrtvý, můžem si s Atomicou rozebrat jeho porci jídla?" to byla otázka za všechny prachy co? "Ale samodřejmě" nemůže být přece na své děti jako hyena když už se tak směju, že Jukiko?
"Hele a co že se vlastně s Volánkem stalo?" plal se nechápavě bublinka *vždycky to byl neandrtálec, bohužel pro Jukiko* "Co by se s nim stalo, Tarumipu ho určitě zase nutila nahodit ten jistič..." ryla do mě Elmandra. Kéž by. "Ve skutečnosti se napil tvého paliva do elektrárny." Berušák se nejspíš probudil ze svého mozkového dloubání a na celou místost zařval "Cožéé? Vo-volánek, ale próč? Byl tak mladý!!!" "A co je na tom, že si loknul jaderné coly? To je naprosto normální, že si občas někdo lokne jaderného paliva" konstatovala Heuréka Aileen, která se tu nevim jak objevila.
"Já si ovšem myslím, že to byla vražda..." nenechal se odbýt paranoidní Berušák.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama