Prosinec 2010

Menší úvaha na téma týdne

30. prosince 2010 v 20:05 | JanexD |  Tarumipu

Téma týdne


Něco tu chybí

22. prosince 2010 v 20:06 | JanexD |  Tarumipu

Něco tu chybí


Zamrzlý rybník a pár zamilovaných pohledů :)

21. prosince 2010 v 18:50 | Ardhes(Andy, Andýsek) |  Families
Hm, to je pohodička. Lehátka u rybníku, děti bruslí nebo se baví šikanou Pupajse, chlapi hrajou hokej. Ty jo, tomu Berušákovi to sekne :) A Elmandra, Tarumipu a já ležíme, dáváme si bábovku kterou přivezla Tarumipu, lejem do sebe jeden koktejl za druhym a povzbuzujeme děti v šikaně.
"Perenelo, pořádně mu sežer tu svačinu!" křičí Elmandra.
"Atomico, kopni, kopni...a znovu! Pravá! Levá!" přidává se Tarumipu, zatímco zavazuje Kasumice brusle.
Jo, jo, není nad volné odpoledne. No, no, no co by si chtěl? Jo aha, no tak já na tebe taky mrknu. A zpátky a....
"Yukikunko to mrkáš na mě?" zeptá se mě významně Bublinka z druhé strany naší domácí ledové plochy.
Samozřejmě, že ne ty pako!
"Á broučku, ty si támhle já jsem tě neviděla! Trošinku jsem si tě spletla". To víš že jo ty vole.
" Tak na mě mrkni znovu já na tebe taky mrknu" huláká na mě Bublinka. Po pár mrcích (panebože to zní jako smrcích...ne hlavně ať večer neděláme smrky!) mě začne bolet víčko. Ale to už ke mě běží Bublinka.
"Melounku, ty máš snad frakturu obočí?"
"Ne nic mi není, jdi zpátky. Slyšíš! Okamžitě se vrať ať nedostaneš gól!". Doufám že to Berušákovi došlo. Ano! Dostal gól.
Začnu se v duchu smát. Hňahňahňa, tak to večer nic nebude. Asi s Berušákem vyzkoušíme nový podprsenkový podkošík. Vyzkoušíme? No, třeba mu bude taky slušet :)

Šťastné a sádrové

20. prosince 2010 v 19:10 | JanexD |  Tarumipu

Šťastné a sádrové


Ráno po

19. prosince 2010 v 18:07 | Ardhes (Andy, Andýsek) |  Families
"Záložní brankář, záložní brankář....Já ti dám ty vole...Prej brankář"klela naštvaně Jukiko zatímco do sebe házela Afterpill.
"Brý ráno... Co se u vás včera dělo?"zeptla se Tarumipu pobaveně.
"Záložní brankář se děl!"odsekla Jukiko.
"Jó děvče máš si to udělat jednoduchý...Například já potřebuju dva atomový vědce. A vidíš jak to mám jednoduchý, Atomica s Kasumikou se postaraj."kousavě odpověděla Tarumipu.
"Hmmm, zatímco já mám do padesáti o program postaráno."
"Afterpill?"
"Jo, snad to zabere. Hele, chtěla jsem se zeptat, můžu Pupajsovi useknout prst? No né, já jenom jestli ti to nebude vadit kvůli pokusům. Víš co ona Adéla ještě nevečeřela." zeptala se Jukiko zatímco uklízela Afterpill do skříňky s léky.
"V pohodě, klidně mu ho uřízni. Co bude na Silvestra? Zůstáváte ještě v Oapanu?" zeptala se Tarumipu.
"Jo a Elmandra zůstává taky. Na Silvestra přijede Okumari a vezme děti k nám domů. My tady zapaříme a potom odjedem... Jo a fracky samozřejmě vrátíme."
"Jasná věc, ale Pupajse si nech," odpověděla pobaveně Tarumipu.
"Jo a Pumaraka přijede zejtra s nákupem a uklidit. Takže jestli něco potřebuješ zavolej jí ještě dneska." oznámila Jukiko příjezd rodinné služebné.
"Dobré ráno matko, co dnes pojíme k snídani? Pečené holoubě?" pozdravila Heuréka Aileen a nadzvedávala si přitom své nové barokní šaty se záclonkou a garnyží.
"A je to tady zase. Ještě že aspoň ta Markétka nezdegenerovala." konstatovala Jukiko a běžela radši Pupajsovi uříznout prst.

Vánoce v Oapanu

17. prosince 2010 v 19:31 | Ardhes( Andy, Andýsek) |  Families
Už je to tu zase. Dětí jako smetí, papíru, že bysme si mohli založit papírnictví a koště jako stromeček (tento rok opravdu máme koště).

Ptáte se na Oapan? Co že to je? Proč tahle rubrika? Čtěte dál!
Tři rodiny. Pojí je...ono je něco pojí? Ano. Pupajs. Pupajs, nepovedené, uslintané a chlupaté dítě dvou dokonalých lidí - Jukika a Bublinky. Rodiče dalších čtyř dětí: Izachiáše Oleandra, Imothepa Petola, Heuréky Aileen a Markéty Violy.
Proč je pojí Pupajs? Protože na něm Tarumipu dělá na své planetě pokusy. Tarumipu s jejím manželem Volánkem mají další dvě holčičky: Atomicu a Kasumiku.
A nezapomeňme na rodinu Elmandry. Ona s berušákem, dokonalý pár (hlavně díky Berušákovi) a jejich dvě děti Mia a Perenela. To jen pár slov o členech naší rodiny. Pupajse si pučujeme. Každý ho máme jeden týden.
Vánoce jsou jediným svátkem v roce kdy se všechny rodiny setkávají. Jinak píšeme maily levitačním portálem mezi planetkou Tarumipu a domečky Elmandry a Jukiko. Nerozumíte? Nevadí.

Teď sedíme u stromečku a rozbalujeme jeden dárek za druhým.
"Tarumipunko, ty si mi kopupila nový piercing?" Mlask. "Ano, Volánečku. A děkuji ti za ten krásný jaderný reaktor. Teď konečně nebudeš muset každou chvíli nahazovat pojistky. Já vim že už ti Volánečku stojej permanentně vlásky z těch elektickejch šokingů." Mlasky, mlasky, mlask...
"Jé, nový tričko s nápisem I love Yukiko... litr svěcené vody! Rychle děti, musím vás pokropit před tím satanem Volánkem!" prohlásil bublinka a okamžitě si začal svěcenou vodu lít do kropice.
"Doufám, že ti to tričko bude, melounku. Aspoň už mi to co dva roky nosíš dáš na vyprání. A  děkuju Bubliňáčku za brusle. Určitě je použiju." Haha, to sotva." Ale od koho je ten podprsenkový podkošík?!" Svůdně se usměju na Berušáka. Prdel sice není to co u Bublinky, ale ty ruce...
Rozdělíme si dárky a jdeme spát. Děti ještě stráví poslední půlhodinku šikanováním Pupajse, Bublinka jim přečte svůj životopis a pak už jdeme opravdu všichni spát.
"Miláčku, neuděláme si ještě jednoho záložního brankáře?" laškovně se mě zeptá Bublinka a málem mě zalehne.



Můj vzor, aneb víte vůbec co se tím myslí?

10. prosince 2010 v 20:34 | JanexD |  Tarumipu

Můj vzor, aneb víte vůbec co se tím myslí?


Procházka

2. prosince 2010 v 20:43 | JanexD |  Šrot

Procházka