Normalní večer? Ani náhodou!

27. října 2010 v 9:12 | Ardhes |  Ardhes
 Nic vás tak nerozčílí, jako když přijdete domů a v předsíni potkáte vaši " milovanou " příbuznou před kterou celou dobu utíkáte, používáte raketový pohon a potom zjistíte, že ona je doma dřív než vy. " ÁÁÁhoooj Vanessko, ty si nám ale vyrostla...no krásná holčička,  a to chodíš jen tak v tričku ? " vychrlila na mě tetinka a v ruce svírala něco co vypadalo jako dárek pro mě. " Ne tetičko, někdy chodím jenom v šále. " odpověděla jsem sarkasticky a zvedla oči v sloup. Ačkoli teta tuhle poznámku zrovna dvakrát nepobrala. " No teda, jak jí můžete nechat chodit jenom v šále...to je hrůza! " zamlaskala tetička nesouhlasně a potřásla hlavou. " No koukej co jsem ti přivezla...je to až z Číny, na štítku je totiž napsaný Made In China...koupila jsem to u nás v koloniálu! " začala tetička vychvalovat dárek co mi koupila, asi si myslí že si toho budu vážit když je to z obchodu v tý díře kde bydlí. " Sáčky do koše ?!?!?! " podivila jsem se. Takhle originální tetička ještě nebyla. Sice je pravda že mi pořád vozí takový praktický věci jako houbičky na mytí nádobí nebo gumový rukavice, ale sáčky do koše ??? " É..no...děkuju teto". Hned potom mi babička řekla ať pomůžu tetě s jejím kufrem do pokoje a potom že mám přijít za ní do kuchyně. Když jsem za babičkou přišla, sprdla mě za to, že pořád lezu Tadeášovi do baráku. Prej jestli ještě jednou, tak si udělá večeři ze mě. A už je to tady, zase ten pocit kdy bych babičku nejradši vysála vysavačem.
Večeře přišla nějak  moc rychle. V sedm u nás zazvonil Tadeáš, mamka ho odtáhla do jídelny, kde už jsme seděli všichni až na babičku která něco dodělávala v kuchyni. Musím říct že kdyby nepřijela tetička Hildegarda tak by  jsme seděli jak na pohřební hostině, ale tetiččiy sluchátka která měla napařená na hlavě hráli tak nahlas, že to museli slyšet i sousedi. " Tááák a už se to nese...to bude dobrota, už se těšim co mi na to řeknete. " Bbička přišla s večeří a úlisně se přitom usmívala. Každému nám dala na talíř kousek toho kočičího mozečku a k tomu zbytek kocourkových chlupů. Protože nám hned na začátku řekla co to je, všem se nám udělalo zle. Myslím že Tadeáš právě začal litovat že k nám vůbec přišel a já jsem se začala cítit trapně, protože jsem ho k nám přitáhla. Když jsme před sebou měli talíř s mozečkeem, babička vytáhla bazuku a řekla nám " Jestli to nesníte skončíte jako kocourek, a nebojte se já si vás z  toho bazénu vytáhnu! " A potom se začala smát svým ďábelským smíchem ho ho ho ho ho, potom z toho jak se smála, začala kašlat a nadávat proč ona si ten smích nenahraje na diktafon a potom nám ho nepouští. Všichni jsme zezelenali až na zadku, a na tetičku Hildegardu, která ani nezaznamenala že už je večeře.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama