Leden 2010

Malý monstrum

24. ledna 2010 v 19:17 | Elmandra |  Horor
"Všichni sousedi ale zlato neblázni tady jich nikdy moc nebylo. Babi nedělej ze mě blázna. No tak jo já ti to teda řeknu, babička se tvářila smutně jako kdyby jí něco tížilo. Takhle smutnou jsem ji už dlouho neviděla (naposled když jí umřel kocourek Eda) . Hned potom jak se babička takhle zatvářila došlo mi že se něco děje.Babička zpustila:Zlato ví š o Hofmanových?Já jsem souhlasně přikývla.Tak ty vyhořely paní Hofmanová se udusila a pan Hofman vyskočil z okna a zachránil se,ale o týden později ho zřejmě někdo na ulici přepadl.Ráno ho našli ubodaného ležet uprostřed silnice.Mě došlo že to je nesmysl protože pan Hofman by nikdy nešel prostředkem silnice a prý tam nebyl náznak že by ho tam někdo dotáhl. Potom už jsem babičku přestala otravovat a šla si lehnout.Já už se tak těšila až usnu a bude se mi zdát něco krásného,ale to jsem netušila že mě brácha nejméně stokrát zavolá k sobě že venku někdo stojí za oknem.Asi po jeho už pátém zavolání jsem ho chtěla udusit,rozkouskovat a předhodit zdejším velmi hladovým veverkám.Pak jsem se šla podívat opravdu někdo tam byl,ale hned zase odešel. Když jsem bráchovi přečetla pohádku aby se nebál.Když jsem ráno vstala brácha ležel u mě v posteli(asi se fakt bál).Jen co jsem se zvedla vylítl vyděšeně z postele chytl mě za nohu a začal řvát nesmíš tam jít nebo tě to zabije.Zeptala jsem se co se mu stalo.on řekl že v noci někdo před barákem škrábal na dveře.Po pěti minutách jsem ho z nohy setřásla a šla se podívat ven před dveře.Leželo tam malé zatoulané kotě(měla jsem co dělat abych se při otvírání dveří strachy nepočůrala).A tak jsem to malé zatoulané kotě vzala a šla ukázat bráchovy do pokoje to jeho vraždící monstrum. Bráška si kotě hned oblíbil a začal mu říkat Vrátný.Chudák kotě život s tímto jménem by se nelíbil ani mě. Protože byla sobota tak jsem rodiče a babičku nechala spát a došla se nasnídat.Potom jsem šla já i brácha na procházku, když na mě začal někdo z dálky mávat,už jsem si myslela že je to máma a jde nám naproti. Ale byl to nějaký kluk,došli jsme k němu a on mě pozdravil,já jsem se na něj blbě koukla a on se zeptal jak to že nepoznávám svého kámoš a v tu chvíli mi došlo že to bude asi Tadeáš.